Rovná podlaha. Každý uživatel ji chce, kdekdo ze zhotovitelů ji nabídne, ještě víc generálních dodavatelů ji prodá investorovi. Nezávislý pozorovatel by řekl, že vše je v pořádku a všichni jsou spokojeni. V praxi je často vše zcela jinak a uživatel se učí žít s nerovnostmi podlahy, následně s vadami podlahy jako jsou olámané hrany a výtluky, přidávají se závady na kolech a mechanismu vozíků a někdy dojde i k havárii. Provoz je lidským elementem na vozíku či elektronicky tlumen a projektovaná produktivita se stává teoretickou hodnotou, která má vliv na nižší produktivitu a vyšší náklady na pracovní sílu i servis mechanizace. Náprava do optimálního stavu by ekonomicky znamenala mnohdy investovat vyšší částku, než stála původní podlaha.
Kde se stala chyba? Odhlédneme od situace, kdy investor chce mercedes a ve výběrovém řízení si s radostí vysoutěží moped (v horším případě s poškozeným motorem). Zde není pomoci.
Pro funkční sklad či provoz ve výrobě je nutné definovat parametry rovinnosti.
Případ 1:
U skladů a provozů s volnou plochou nebo nízkou zakládací výškou si vystačíme s parametrem místní rovinnosti dle normy ČSN 74 4505 – v halách maximální odchylka místní rovinnosti na 2m úseku do 5 mm (stanoveno 2m latí s podložkami a měřeno měrným klínkem). Bohužel, normový postup staví na tom, že testovací lať je pokládána náhodně v četnosti 5 položení na každých 100 m2 plochy. V reálném provozu manipulační vozík jezdí po spojité ploše v liniích – komunikačních uličkách, mezi regály, po rampách. U vozíku s tvrdšími koly (polyuretan) a při vyšších rychlostech se dostáváme do situace, kdy podlaha normově „prochází“, ale řidič vozíku pociťuje výrazné vibrace a často mu nelze vyčítat že nejezdí rychleji, vozík se rychleji opotřebovává a trpí i detaily podlahy jako jsou zejména řezané dilatace vyplněné měkkým PU tmelem. Obdobným příkladem jsou rovinnosti cementobetonových krytů u průmyslových hal (rampy, nakládací plochy).
Případ 2:
Ještě složitější je situace při volbě podlahy pro vysokoregálové sklady, které by měly splňovat požadavky směrnice VDMA, která dle maximální zakládací výšky a rozchodu vnějších kol výpočtově definuje kritéria rovinnosti příčné vlny a tzv. valchovitosti a tabulkově definuje požadavek na kritérium podélné rovinnosti. Směrnice definuje bazální kritéria, nebere v úvahu délku uliček (neboli délku na které lze akcelerovat) a nebere v úvahu maximální rychlost která má být provozována.
Pro oba případy je nutností provést měření v četnosti simulující spojitý pohyb, a proto je nutné provést měření pro celou linii v četnosti o několik řádů vyšší, než je realizovatelné pokládáním 2m latě. Měření se provádí poloautomatickým profilometrem, které oskenuje povrch podlahy v podélném i příčném směru. Následná softwarová analýza získaných dat velmi přesně odhalí oblasti, kde podlaha kritérium nesplňuje a tyto lokace jsou zpětně dohledatelné. V praxi tak lze profilometricky posoudit aktuální stav staré podlahy a kvalifikovaně po provedení základní diagnostiky navrhnout nejvhodnější systémy pro sanaci pojezdové plochy. Standardem pro sanace se tak stává odběr sond pro ověření pevnosti v tlaku, tahové pevnosti povrchové vrstvy betonu, zhodnocení míry vyztužení a vyloučení existence makro či mikrodefektů struktury betonu. Profilometr se také užívá v průběhu realizace nové podlahy v případě vrstvených/broušených systémů a vždy ke kontrole finálních povrchů pojezdových ploch (nejlépe před instalací regálů). K měření však často dochází až po realizaci podlahy a ještě častěji až po stížnostech spojených s provozem po podlaze.
Pro investora, který chce kvalitní podlahu vhodnou pro jeho provoz využívat s maximální možnou produktivitou, je nutností zadat požadavky na rovinnost dle směrnice VDMA. Podlahu v tomto standardu si nechat provést od věciznalého zhotovitele a výsledný stav si zkušebně proměřit profilometricky a následně otestovat i pojezdovou zkouškou. Na současném stavebním trhu existuje mnoho technologií a druhů nášlapných vrstev, přičemž některé jsou vhodné jen pro novostavby a jiné pro rekonstrukce. Každá z technologií a hmot má své výhody i nevýhody či dílčí omezení. Ty je nutné zohlednit při výběru dle konkrétních požadavků uživatele (někdy i investora). Existují však i hmoty a technologie naprosto nevhodné pro podlahy s požadavky na vysokou rovinnost, bohužel i s těmito se setkáváme v rámci naší expertní praxe při diagnostice, měření či znaleckém posouzení.
Vhodným výběrem systému a hmot pro vaše specifické využití skladu lze uspořit investiční prostředky, vyvarovat se nevhodným variantám řešení, minimalizovat rizika a dosáhnout díla s vysokou užitnou hodnotou.
